Singapur

Den 0 – Trošku komplikovanější přesun

17 denní epické prázdniny v půlce semestru jsou už za mnou, a tak konečně můžu nesumarizovat tu spoustu zážitků, o které jsem byl během této doby obohacen. Nutno dodat, že celý výlet nezačal zrovna nejšťastněji, jelikož mi uletělo letadlo do Singapuru L Vůbec celý úvodní den byl naprosto šílený a zdálo se, že smůla se lepí na cokoliv, co se snažím udělat. Letadlo mi uletělo, protože jsem zaspal (tam se nedá nic dodat… prostě mobil pod polštářem nejde slyšet J.. od teď na to budu pamatovat o to víc :D). Ale tím to neskončilo… Jelikož mě to celkem namíchlo, tak jsem si na letišti ulevil kopem do koše (který nebyl připevněný k zemi, jak jsem se domníval), ten se převrhl a připoutal na mě zraky několika poblíž stojících policistů, kteří ke mně okamžitě přiběhli a s vytaženými obušky mi (čínsky) začali něco povídat… No, situace se po půl minutě uklidnila, jelikož jsem jim všechno vysvětlil, což nakonec vedlo k rozhovoru o tom, jak jednou jeden polda nestihl nějakou rodinnou oslavu, protože ho přivolali k nějakému případu bezdomovce, který se zrovna v tu chvíli rozhodl ulevit si z mostu na vespod sedící lidi. No, bylo toho víc, co se ten den nedařilo, ale aspoň trochu štěstíčka nakonec – do večerního letadla jsem se dostal – obsadil jsem poslední místo J Sice mi po příletu do Singapuru ujelo poslední metro, takže jsem musel absolvovat noční cestu taxíkem, ale to už mi nevadilo, protože jsem se konečně dostal tam, kde už jsem měl být před 15 hodinami.

Den 1 – První postřehy

S následujícím dnem jakoby zmizela i veškerá smůla. Do hostelu jsem dorazil v pohodě, sice mi nefungovala kreditka (ani jedna – tohle byl pro Českou spořitelnu poslední hřebík do její rakve.. s těma parchantama po návratu končím), naštěstí ale výběr z bankomatu už bez problémů fungoval (samozřejmě za nehorázné poplatky za provedenou transakci že…)

Jelikož jsem neměl moc náladu pachtit se po městě ve vedru, jaké panoval, vydal jsem se do místní ZOO. Ta je v porovnání s pražskou obrovská, za celé odpoledne jsem ji neprošel, ale úrovní je celkem srovnatelná. Člověk se ale ke zvířatům dostane mnohem blíže, takže dojmy celkově dobré.

jedno z vtipných upozornění v metru

Jinak – v Singapuru se MHD nazývá SMRT (Singaporean Mass Rapid Transport) :D .. což je celkem ironické, protože po městě pak vídáte autobusy „Smrt“, metro „Smrt“ atd :D K tomu je třeba podotknout, že v metru běží na obrazovkách reklamy o nebezpečí teroristického útoku.. je tam ukázaný příběh teroristy přinášejícího bombu do metra, kterou tam nechá v batohu a pak metro odpálí (vše – včetně výbuchu – je zobrazeno)… no a pak vám před nos přijede souprava SMRT.. a to si už říkáte, že jestli tohle má lidi uklidnit, tak jste asi blázni.

Když jsem u toho – Singapur je posedlý regulací a zákazy..dokonce i Singapuřané si z toho dělají srandu – do země se nesmí vozit žvýkačky, do metra se nesmí nosit jeden druh ovoce, co vypadá jak bomba (nevím název), nesmíte jíst, kouřit, plivat ve veřejných prostorách, jen v těch vyhrazených (a těch je pomálu)… Výsledkem je až neuvěřitelně čisté město. Pořád ale chaotické, protože tu žije spousta národností a jak jsem zjistil, tak v JV Asii si lidi na organizovanost moc nepotrpí..takže chaos je – sice v menší míře než budu popisovat později – patrný i tady.

Po návštěvě ZOO jsem navštívil ještě Little India – Indickou čtvrť – bylo to jako přijet do Indie, hlava na hlavě, nedalo se vůbec pohnout, všude chaos a já jako jediný běloch v okruhu 2 km (už se stmívalo, tak jsem se rychle pakoval J).

Večer jsem si konečně rád sedl a otevřel si jedno z mála piv, které jsem na tripu měl – jelikož cena toho nejhoršího dostupného se pohybovala kolem 50 Kč…holt muslimská země. Jelikož v hostelu bylo dost lidí z Filipín a přijela i skupinka lidí z Kanady, tak konverzace byla celkem živá a pestrá, ale to už bych se asi upsal, popisovat to všechno.

Den 2 - Město

V hostelu, kde jsem spal, byla kvůli klimatizaci neskutečná kosa (paradox, protože venku bylo neskutečné vedro). Navíc v pokoji nebyla okna, takže jsem vůbec neměl ponětí, jestli už je ráno nebo ne… J Program byl jasný, projít si město. Většina velkých měst se dá projít za jeden den a člověk uvidí vše důležité (nepočítám návštěvy muzeí, které mě stejně nějak neberou).

Stručné shrnutí – viděl jsem Chinatown (po HK nic nového, ale ceny měli lepší) – klasicky spousta obchůdků, nějaký ten buddhistický chrám atd.; Orchard Road – dlooooouhá ulice posetá obchoďáky, jeden vedle druhého..tohle člověk musí vidět, protože Singapur je přece jen obchodní město, stejně jako HK; Colonial District – historická čtvrť kontrastující s modernizmem zbytku města, nacházejí se zde muzea, galerie, parlament, symbol Singapuru (lev) a spousta dalších maličkostí…ale je to poseto turisty…

výuka byla po slejváku přesunuta ke vchodu do metra

Co mě ale druhý den nejvíce překvapilo byla rychlá změna počasí… Kráčím si tak po ulici a něco na mě kápne…tak si říkám: „Tyjo, zas mě posral holub“ Za dvě sekundy další… Podívám se vzhůru a tam, kde před deseti minutama nebyl ani mráček, je obrovský tmavý mrak. Během dalších deseti vteřin se strhl největší liják, jaký jsem kdy zažil. Kapky byly obrovské a i když jsem byl dešti vystaven jen asi 30 vteřin, tak to na mě nenechalo ani nit suchou (dost to schytal i pas v mé kapse). Najednou se vynořilo spoustu lidí s deštníky (ty jsem v Singapuru do té doby neviděl), z baráků vyskočili lidi se stěrkami a okamžitě začali vodu tahat do kanálů. Jak jsem se dozvěděl, prý je to naprosto normální počasí během období dešťů :D Za deset minut bylo zase jak v tropech – vedro a dusno.

Procházka městem mi tedy trvala celý den, večer jsem opět pokecal s lidma na hostelu, přijeli i lidi ze Švédska a z Německa, takže se strhla i europolitická debata J prostě spousta keců o ničem

Den 3 - Sentosa Island a vodnice

Vstával jsem o něco později, protože mě předchozí procházka naprosto zmohla. I když bylo trochu zataženo, chtěl jsem se podívat i trochu mimo hlavní část města, takže jsem jel na Sentosa Island, což je rekreační oblast pro obyvatele Singapuru. Jsou tam pláže (kde jsem neodolal a na hodinku se tam položil), napsal jsem pohledy a pak jsem si řekl, že bych je mohl i poslat… tak jsem se vydal hledat známky.. Jak se ukázalo, Singapur má všechno kromě známek… Nekecám, fakt je nikdo neměl a nakonec jsem je nedostal ani na poště!!! Když už jsem byl úplně v koncích, jeden chlápek mi poradil, že v nějaké uliččce a té nejmenší prodejničce nějaké známky mají.. a tak jsem je konečně získal… škoda, že jsem pak nenašel žádnou poštovní schránku, jinak bych ty pohledy určitě poslal dřív.

Den uběhl rychle jak voda. Večer jsem šel na vodní dýmku s Luckou (studentka z VŠE, co je tam na taky na výměnném pobytu) a s několika kamarády ze Singapuru, co si s sebou přivedla.. Dámy a pánové, takovou dýmku jste v životě nekouřili – byla úžasná. Taky aby ne, připravovali ji praví Arabové v Arab Street (arabské ulici). Takže kdyby tam někdo jel, tak tohle vřele doporučuju. Vůbec celkem se mi líbila ta atmosféra, kdy lidi po večerech poklidně vysedávali venku a do toho se vzduchem linula vůně různých příchutí dýmek. Zajímavá zkušenost J

Zpátky do hostelu jsem se dostal až po půlnoci, to už tam byl i Wíza, který dorazil o něco později, než měl… Šel jsem hned spát, protože další den jsme měli jet do Indonésie – do Jakarty.